Part 31

9. června 2012 v 18:50 | JustBee |  Fanfiction
"Jak to myslíš, že si na něj zapomněla? Ste snad pořád spolu?" zeptal se naštvaně Josh.
"Ne to ne. Rozešli sme se. Teda alespoň sme to zkusili a on prostě mi volal ještě před tebou... A brečel, tak sem si řekla, že bude dobrý, když mu zavolám nazpátek. A pak si zavolal ty... no a stalo se tohle!"
"Takže sem pro tebe jenom nějaká náhrada?" namítl. Byl teď dost naštvaný.
"Ne Joshi, počkat." podívala se na něj a políbila ho na rameno "Všechno co se dnes večer stalo, bylo protože sem tě chtěla, ne protože sem byla naštvaná nebo smutná z Nicka."
"Slibuješ?" "Slibuji." začala ho líbat na jeho celý odhalený hrudník. "Měla bych už jit. Zopakujeme si to někdy?" poškádlila ho. On ale nevypadal pobaveně.
"Nevtípkuj o tom. Nebudeme dělat, jako že se to nikdy nestalo, že jo?"

Povzdechla si. Samozřejmě by to bylo jednoduší, předstírat, že se nic nestalo. Takhle malá věc, co se mezi nimi stala, měla velký potenciál, vyhodit do vzduchu celý projekt, na kterém tak usilovně už skoro rok pracovali. "Já nevím Joshi." vstala z postele a odešla do vedlejší místnosti pro oblečení.
"Takže náš vztah vlastně závisí na tobě a Nickovi jo?" zeptal se. Poznala, že se začíná rozčilovat. Zrovna v tomhle a teď se s ním o tom ale nechtěla hádat. "A kdy to tak nebylo? Myslíš si, že nevím, že sem se ti líbila, už když sme natáčeli The Hunger Games? Víš kolikrát, už se tohlo mohlo stát, kdybych nebyla s Nickem v té době?" Naštvaně si oblíkala tričko. Byl hrozně sobecký, co se tohohle týkalo. Naštvaně a uraženě se posadil, opřel se o čelo postele a ruce si překřížil na své svalnaté hrudi. Vzdychla si, přišla k němu, sedla si na postel a dívala sem u do očí."Poslyš Joshi. Jenom protože mám věci na řešení s NIckem, neznamená, že na tuhle noc s tebou zapomenu. Bylo to úžasný a ty si mě v tý posteli vlastnil. Přeju si, abysme to mohli dělat každou noc, ale nejsi jedinej kluk v mým zatraceným životě."
"A co můžu udělat pro to, abych byl jedinej?" zeptal se jí. Tentokrát už ale nebyl naštvaný. Jennifer jako by věděla, jak ho slovně uklidnit. "Buď nablízku." odpověděla a dlouze ho políbila. Snažil se jí znovu sundat tričko, ale Jennifer už pro dnešek měla dost. Navíc si potřebovala promluvit s Nickem. "Dobrou noc." zašeptala a políbila ho ještě jednou, než opustila jeho hotelový pokoj.
Do píči. Zrovna sem měla sex s Joshem Hutchersonem. Tohle se nemělo stát. Vstoupila do svého pokoje a sedla si na jebližší kus nábytku, který objevila. Byla to dřevěná židle v její ložnici. "Zatraceně. Co to dělám?" říkala si sama pro sebe.
Neměla ani ponětí, co chce, nebo spíš koho chce. Nick tu pro ní vždycky byl a byla na něj zvyklá. Josh byl její nejlepší přítel. Bavila se s ním víc, než s kýmkoliv co kdy pracovala. Vždy se na něj mohla spolehnout. Tak co měla teď asi dělat?
Seděla na té nepohodlné židli skoro hodinu. Lokty na kolenou a ruce zabořené ve tmavých vlasech. Snažila se přijít na to, co udělat, ale jako vždy začala až moc přemýšlet, a tak nic nedomyslela. "Ok. Tak zavolám Nickovi." rozhodla se a vzala si telefon. Měla 2 nové zprávy a obě byly od Joshe. Dnešní noc byla úžasná. Nenech to jenom tak plavat. Ve druhé bylo jednoduše napsáno Miluji tě. Jennifer to vyděsilo. Určitě to tak nemyslel. Nebo teda myslel, ale jinak než měl. Jedna noc plná sexu přece nemůže způsobit to, že by jí miloval. Zatím mu neodepsala.
"Soustřeď se! Napřed Nick." připomněla si. Našla a vytočila NIckovo číslo, ani nedýchala. Jedna její část doufala, že to nezvedne. Doopravdy se s ním zrovna teď nechtěla hádat.
"Jenn?" řekl grogy hlase. Její srdce se zastavilo. "Vzbudila sem tě?" "Jo, ale sem rád, protože stejně musím vstávat. Jsem rád, že mi voláš." "Tak.. co se děje?" zeptala se rozpačitě. "Jenom.. prostě.. Já jenom prostě nechápu, co sem udělal špatně. Kde sem udělal chybu Jenn?" "Ty si neudělal nic špatně-" "Tak proč si to zkončila?" "Nicku.. Tys neudělal nic špatně. To já. Pěkně sem to pohnojila a nechci, aby sis tímhle musel procházet." "A co si pohnojila? Já s tím ale chci jít s tebou. Jsem tu pro tebe. Copak to nevidíš? Já tě miluju." "Nicku já-" cítila, jak se jí hrnout do očí slzy. Proč začínala brečet? No myslela si, že se jí podaří zvládnout tuhle situaci na jedničku. Že se jí podaří rozejít se s ním jednou a navěky a bude si v klidu žít. Evidentně má pro Nicka, ale ještě skryté pocity.
"Kdy se vrátíš z Nového Zélandu?" "Um.." utírala si slzy a uklidňovala se. "Myslím, že dotáčíme za 2 týdny." "A co tohle zlato. Až dotočíš a vrátíš se, tak to spolu znova zkusíme ne?" řekl klidným britským hlasem. Dva týdny by měli stačit, aby přišla na to, co chce. "Jo to zní dobře." odpověděla a najednou jí pípnul mobil. Na chvilku ho dala od ucha a uviděla, že má novou zprávu. Věděla, že to bude Josh. Cítila se provinile, bylo to, jako kdyby Nicholas mohl vidět, co se právě děje. "Tak fajn. Nechám tě jít. Už tam musíte mít docela pozdě ne?" "Jo." zamumlala. "Miluju tě." "Taky tě miluju." zašeptala a zavěsila telefon. Okamžitě se podívala na to, co jí píše Josh. Neignoruj mě......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je libo život?

ANO
???
NE

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama