Part 13

30. května 2012 v 17:04 | JustBee |  Fanfiction
---Předešlá část---
"To nebylo tak špatné." řekl Josh, když přicházel ke svému autu po čtení.
"Očekával si to špatné?" zeptala se Jen.
"Ne, věděl sem, že to bude jiné." "Jo jiné to bylo. Co si myslíš o těch nováčcích?" "Kristen Bell a Colton... jak dál?" "Haynes." "Haynes, pravda. Vypadali, že sou v pohodě. Docela sem zvědavej, jak se s nima zžijem." "Protože my rozhodně máme chemii." provokovala Joshe a píchala ho do žeber. "Sakra rovně, drahoušku!" řekl svým Kentuckým přízvukem. Ruku jí přehodil přes ramena a jí se z toho rozbušilo srdce, i když si vydedukovala, že je to spíše přátelské gesto a tak ho svou rukou objala v bocích a takhle šli spolu až k autům. Nemohla popřít, že se jí to líbilo.

"Víš, že kdybych měla podpatky, tak bys neměl šanci tohle udělat." dořekla a šibalsky se na něj usmála. "Myslel jsem, že se o tomhle nebudem bavit." odpověděl s prázdným výrazem ve tváři. Pousmála se na něj a on jí úsměv věnoval nazpět.
"Chceš jít na véču?" zeptala se najednou. "Vím, je pozdě, ale jsem hladová. Ty divný těstoviny, co jim servovali stáli za zlámanou grešli." "In´n Out?" zeptal se Josh. "Šla bych si na burgr. Ach jo kdy začneme jíst zdravě." podotkla. "Nikdy" ujistil ji a dal ji jemně pusu na čelo. Její srdce se opět rozbušilo, ale musela si připomenout, že tohle bylo normální. Už to předtím udělal.
"Pojď, budu řídit." "A co moje auto?" "Necháme ho tu a ráno tě sem hodim." Znělo to jako dobrý plán a tak si sedla do Joshova černého auta Kia Sorento. In´n Out našli během několika mil jízdy dolu po silnici. Čekali na své jídlo a docela jim to zabralo dost času. O 2 minuty dýl, když si konečně sedli, tak se k nim přihnala teenagerka, Jennifer usuzovala, že jí mohlo být tak 14, rychle se blížila k jejich stolu a v třesoucích rukou nesla ubrousek. "Dáte mi svůj autogram?" zeptala se a skoro u toho pištěla. Samozřejmě souhlasili a ta holka vypadala, jako kdyby právě umřela a dostala se do nebe. Když opustila stůl, tak Jennifer smíchy poznamenala "Myslím si, že si na tohle nikdy nezvyknu." "Já vím, je to bláznivý, asi si na to taky nikdy nezvyknu." "Ale to už bysi měl bejt! Vždyť si slavnej snad od svých 6 ne? Pamatuju si, jak sem koukala na tvoje filmy, když sem byla menší." "Fakt?" "Jo. Most do země Terabithia mě rozbrečel." "Nekecej." "Přísahám!" To Joshe rozesmálo "Neříkej, že neskutečná Jennifer Lawrence dokonce i brečí." "No jo. Nemůžu bejt pošahaná pořád."
Dojedli jídlo a vrátili se do auta, aby jeli domu. Bavili se, smáli se a chvilku mezi nimi bylo i ticho, do kterého jim hráli Snow Patrol. Nebylo to trapné, bylo to prostě ticho. "Jen,"přerušil Josh ticho. "Můžu ti něco říct?" Znervózněla. Hlavně ať to není nějáké divné vyznání lásky. Nedokázala by si s tím poradit. Nevěděla, co k němu cítí. "Jo jasně." "Víš, že si moje nejlepší kamarádka, že jo?" Úlevou si vydechla, i když něco v ní to i trochu rozčílilo. "Jsem jo?" "Nikdy sem si s nikym nebyl tak blízký, jak sem s tebou. Na světě není věc, kterou bych pro tebe neudělal Jen. Chci, aby si to věděla." Dojatě se na něj podívala a propletla si jeho ruku se svojí. "Ty si taky můj nejlepší kamarád Joshi." "Miluji tě, Jennifer Shader Lawrence" pronesl rychle, když jí vysazoval u jejího bytu. "Taky tě miluju" zašeptala, když otevírala dveře auta. Nebyla si jistá, že to slyšel, protože toho moc už pak neřekl, ale když se dostala ven, chytil jí za ruku. Z jakého si důvodu věděla, že to není romantické gesto. Místo toho se teď cíila v bezpečí a to i kdyby byla na vodě uprostřed bouře. Byl její skála a ona věděla, že se o něj může kdykoliv opřít. "Děkuji, že si se mnou šla na večeři." řekl, když se hrabala v kabelce pro své klíče. "Nemusíš mi děkovat, to spíš já děkuji za odvoz." odpověděla a klíče už měla v ruce. "Tak zítra v 8?" Dobrá." Vzal její ruku a polibíl jí. Opět se jí rozbušilo srdce, její moderně laděná mysl to shledala jako dokonalé, i když celkem laciné gesto. "Nepomeň, že tě miluju jo?" "Zezapomenu." odpověděla. Nepřidala, taky tě miluju, protože se bála toho, že by to mohlo vyznít jinak, než to obvykle vyznívá. Bála se vlastních citů.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je libo život?

ANO
???
NE

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama